Příští díl vyjde (Alea Gatch): Ta moc slibné podmínky nemá :D. Ale někdy určitě dopíšu i třetí kapitolu.
Příští díl vyjde (Eset, Anubova dcera): Hmmm... Asi o tomto víkendu.

Kapitola 1

29. srpna 2013 v 20:50 | Alea Gatch
Tento díl jsem napsala, když jsem nakreslila další postavičku do které jsem se zamilovala, Shelby. Potom jsem Shelbymu udělala rodinku.


Kapitola 1 - Alea

Stála jsem na okraji útesu. Kolem mě foukal teplý letní vítr. Nedaleko za mnou se smály mí přátelé. Doléhal k nám medový ptačí spev. Užívala jsem si ten moment. Zvedla jsem jednu nohu a natáhla ji před sebe, nad moře. Rozesmála jsem se. Byl to krásný pocit, snad ten nejhezčí, který jsem kdy zažila. Pak to všechno skončilo. Zvuky ptačího spěvu ustaly. Do mě se opřel ledový severský vítr a já si musela zase stoupnout na obě nohy abych nespadla. Zvuky smíchu vystřídaly zděšené a zmučené víkřiky, ten nejhorší zvuk co jsem kdy slyšela. A potom už jen nic. Prázno. Všechno skončilo, neslyšela jsem ani ty zmučené výkřiky. Jen chlad smrti. Otřásla jsem se. ,,Aleooo..." Trhla jsem sebou a otáčela jsem se všemi směry. ,,Aleooo... " Ztuhla jsem. Ten hlas byl jen v mé hlavě. ,,Aleo!" Tentokrát to bylo na sto procent realistické. Přede mnou se zjevila děsivá černá postava. Měla temné, potrhané křídla a rudé svítivé oči. Měla dlouhé, černé pařáty a lesklé zuby. Kolem ní se zmítal černý opar čehosi... Byla to Ephamuriall. Tohle byla postava co mě vždy děsila ve snech. To jediné co si pamatuji, před tím... Znovu , už asi po stopadesáté ten samí děsivý sen. Vzdychla jsem a zavřela oči. ,, Co zase chceš, Ephamuriall!?" Zeptala jsem se. Ephamuriall se zasmála. ,,Tebe, má maličká." Řekla, a s těmi slovy se na mě vrhla.

Prudce jsem otevřela oči a ztěžka dýchala. Potom jsem zasténala, chytla se za čelo a sedla si. ,,Moje hlava..." Zamručela jsem. Vedle mě na posteli se zahíbala oranžová postava a otočila se na mě. ,,Zase zlej sen?" zeptala se Kiri, má "sestra". Přikývla jsem. Kiri natočila rozespale hlavu na stranu a zívla. ,,Chápu. Ale je už šest hodin ráno, stejně neusnu jdu si dát snidani. " Prohlásila Kiri a vstala z postele. Abyste pochopili, Kiri je Shiky. Jsem na planetě Shiků už od narození, nebo alespoň od doby co si pamatuju. Kiriini rodiče, Qill a Rain mě našli a od té doby se mi snaží namluvit, že jsem Shiky. Ale nejsem blbá. Mám tmavě modrou kůži, a na zápěstí a kornících takové okovy. To Shiky nemají. A také černou čáru na obou bocích. To mají jen Gnaxové. Né žebych kdy nějakého Gnaxe viděla. A aby toho nebylo málo, na konci ocasu nemám Kouli ze které vystupijí čtyři nože. Opravdu nejsem Shiky. Jediná věc, která je podivná je, že mám Fialové oči. Pochopte, každý Gnax má oči žluté. Ale také žádný Shiky je nemá fialové. Jo, jsem totální mutant. Povzdychla jsem si, vstala jsem z postele a začala jsem se belhat za Kiri. Cestou jsem se podívala z malého okna domu ven. Ano, bylo šest hodin ráno. Gnaxům a Shikům stačí jen čtyři hodiny spánku deně, proto chodíma spát brzy ráno a vstáváme kolem šesté a sedmé hodiny. Vyšla jsem do naší kuchyně. Kiri si zrovna sedala ke stolu. ,,Nazdar lidi, jak jde život," řekla jsem a posadila se vedle Shelbyho, Kiriina bratra a mého nejlepšího kamaráda. Rain, má nevlastí matka se na mě usmála. ,,Dobré ráno, Aleo." řekla. Quil mě pozdravil kývnutím hlavy a Shelby něco zamručel. Povzdychla jsem si a vzala si nejblišší housku. Zadívala jsem se z okna a zasnila jsem se. Ani jsem si nevšimla, když Kiri a Shelby dojedli a šli ven. Pořád jsem pomalu kousala svou housku a přemýšlela, o ničem konkrétním. Ze snění mě vytrhly duté rány a otřásání domku. Najednou na pár vteřin cosi zastínilo naše okno. Rychle jsem si nacpala zbytek housky do pusy a vyběhla ven. Otevřela jsem dveře a do obličeje se mi opře poryv větru. Zakriju si oči rukama. Potom je rychle spustím a podívám se před sebe. Přede mnou právě přistály tři Budweezzové. ,,Hej, Aleo!" Zavolal na mě Shelby a zamával mi ze hřbetu bílého Budweezza. Budweezzové vypadali jako draci, a každý měl jinou barvu. Na druhém rudém Budweezzovi seděla Kiri. Poslední krásný fialový Budweezz se na mě podíval, stoupl si na zadní a zařval. Dál mě nikdo pobízet nemusel. Otočila jsem se a vběhla do malé dřevěné venkovní chaloupky. Chaloupka byla malá, ale útulná. Byly tam všechny naše lovecké věci. Popadla jsem svůj lovecký luk a dvě dýky. Vyběhla jsem z dřevěné chalouphy a přeběhla trávník. Zastavila jsem se před fialovým Budweezzem. Napjali se mu svaly. ,,Klid holka," řekla jsem a vyhoupla se jí na hřbet. Podívala jsem se na Shelbyho a Kiri, kteří na mě trpělivé čekali. ,,Vzhůru na lov! " Vykřikla jsem a zvedla luk vysoko nad hlavu. ,,Vzhůru na lov!" Souhlasili jednohlasně a jejich Budweezzové vzlétly. ,,Leť, Priznal," špitla jsem své Budweezzí dámě a ona ihned vyskočila do vzduchu. Každý Shiky (a asi i Gnax), když si vybere Budweezza a on jeho, mu dá jméno, které zná jen Budweezzův pán. Neznala jsem ani jméno Shelbyho nebo Kiriina Budweezza. Když Priznal vyskočila do vzduchu ihned mě zavalil pocit radosti a volnosti. Neznám nic lepšího než volnost, radost z letu. Chvíli jsmě letěli k severu. Dívali jsme se, jak pod námi mizí domy a lesy. Potom se ale nad námi přehnal stín. Rychle jsem se podívala nahorů a s Priznal jsme se vyhli sloupu ohně, ktreý nás těsně minul. Nad námi zařval velký Ghor. Ghorové jsou velcí ničitelé, alespoň osumkrát větší něž Budweezzové. Tudíš byl asi tak dvacet osmkrát větší než já. A chrlili jazyky smrtelného ohně. To bohužel Budweezzové neumějí. Podívala jsem se po Kiri a Shelbym. Všichni jsme na sebe zírali a běželo nám v hlavě všem to samé. Byl to velký a nebezpečný tvor, skolit ho by se podařilo jen opravu nejskušenějšímu oddílů letců. Když ho zabijem, dá se to odškrtnout jako šťastný lov. Pobídla jsem Priznal a rychle jsme vzlétly víše. Dostali jsme se nad Ghora, což byla výhoda. Shelby se prohnal s bílím Budweezzem těsně před Ghorovím čumákem. Ghor je primitivní. Ihned se neohrabaně v vzduchu otočil a rozletěl se za Shelbym. Ale Kiri se svým Budweezzem vyrazili ze strany, kde Ghor neviděl a rudý Budweezz se na Ghorův bok přišpendlil dlouhámi ostrými drápy. Kiri vložila do svého luku šíp a střelila ho do boku. Ghor bolestivě zařval a otočil hlavu ke svému boku. Vypustil sloup plamene, ale na Budweezzskou rychlost nemá. Pustil jazyky ohně do prázda, kde ještě před chvílí byla Kiri. Ghor zafrkal, ale potom si asi vzpoměl na mě. Seskočila jsem z Priznal a začala padat směrem ke Ghorově hlavě. Ghor stihl zvednout hlavu tak akorát na to, aby viděl malé modré tělo a potom jsem mu zabodla dýku do oka. Zdřejmě jsem se s dýkou dostala až k jeho mozku, protože pak Ghorovo tělo ochablo a začal padat k zemi. Napjala jsem svaly u nohou a skočila jsem. Chvíli jsem padala vedle Ghora, potom se ale kole mě mihla bílá postava a mě najednou držel za ruku Shelby. ,,V pohodě?" Zeptal se. ,,Cože?" ve větru jsem ho pořádně neslyšela. ,,Vše v pohodě, nic zlomené?" Zeptal se znovu, jako by mluvil k duševně labilní. ,,Všechno v pohodě žluťásku," řekla jsem a vyškrábala se za Shelbyho na bílého Budweezza. Jo, já se nezmínila, Shelby je žluto oranžový Shiky. Přistáli jsme vedle Ghora. Seskočila jsem ze Shelbyho Budweezza a šle jsem se podívat. Přistáli jsme u jeho boku, takže jsem viděla Kiriin modrý šíp. Křišla jsem k němu, chytla jsem ho a zatáhla. Druhou rukou jsem se opřela o Ghora a s těží vytáhla šíp. Kiri ke mě přišla. Otočila jsem se k ní. ,,To je tvoje," řekla jsem a podala jsem jí šíp. Kiri si odě mě šíp vzala. ,,Díky." řekla. ,,Ale zabít jsem ho chtěla já," neodpustila si. Pokrčila jsem rameny, ale ona ještě neskončila. ,,Mamča by na mě byla hrdá. Teda nejdřív by mě zabila, ale potom určitě. Mela jsem pro to přímo připravený šíp." Řekla smutně a vytáhla z toulce jeden šíp. Zasmála jsem se. ,,Tak si ho nech a později." ,,Hmm." Přišel k nám Shelby se svou dýkou. ,,A co trofej?" zeptal se a přešel ke Ghorově hlavě. Trvalo mu to půl minuty, neš obešel celé velké Ghorovo tělo. Klekl si a uřízl mu jeden z rohů. Vstal a podal mi ho. ,,Dobrá práce, Aleo." ,,Díky. Vzala jsem si od něj roh. ,,A co teď?" Zeptala se Kiri. ,,Už nechci lovit. Můj úlovek mi někdo vzal, neuvedu jméno." Řekla s já do ní šťouchla loktem. ,,Hej!" Kiri se začala chechtat. ,,Co kdybychom..." začal Shelby, ale potom se ozvala rána. Před námi se objevil sloup žlutého světla který nás oslepil. Zakryla jsem si obličej dlaněmi. Potom, když jsem si byla jistá že světlo už zhaslo, jsem se odvážila se podívat mezi prsty. A překvapením mi padly ruce podél těla. Na místě, kde před chvílí byl sloup světla, seděl vyděšený Gnax.


Nechala jsem otevřený děj, snad mě za to nezabijete. A pokud jste čtenář nebo ne, prosím vyplňte toto a ohodnoťě povídku hvězdičkami:

  • Jméno
  • Líbila se vám povídka?
  • Jak myslíte, že to bude pokračovat?
  • Těšíte se na další díl?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 anaj anaj | 29. září 2013 v 13:25 | Reagovat

:-)Aleo dost dobrý!!!!!!!!!!! :-)

2 Alie / Al / Lea Alie / Al / Lea | 29. září 2013 v 14:52 | Reagovat

[1]: Fak dík.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama